Chování psů

1.Kňučení jako vynucovací prostředek

Vynucuje si váš pes pozornost kňučením? Je to úplně normální chování, takový pozůstatek ze štěněcích dob, kdy se naříkáním dožadoval máminy pozornosti. Pokud však kňučí skoro neustále, může to být dost obtížné. Co s tím?

Hlasité a vytrvalé kňučení svědčí o tom, že je pes stresovaný nebo rozrušený. Možná chce jít na procházku, má hlad a čeká na misku s krmením, nebo chce jen prohnat kočku, kterou vidí za oknem. Důvodů může být mnoho. Psi někdy kňučí i celé hodiny, hlavně v situacích, kdy je trápí obavy, například když jsou sami doma.  Psi kňučení používají také jako nástroj upoutání lidské pozornosti při žebrání o potravu. Ať už je důvod ten či onen, pokud se nejedná o kňučení z bolesti, ale pes se jen snaží vynutit si svá přání, měli byste jeho chování usměrnit.

Natrénujte ticho

Pokud nezakročíte a nebudete chování psa korigovat, naopak psovi budete ustupovat a ihned plnit jeho přání, jednoduše se naučí, že kňučením dostane vše, po čem touží. Když chcete kňučení umlčet, neměli byste psa chlácholit, ani ho uklidňovat hlazením a mazlením. Vsaďte na ignoraci. Psovi věnujte pozornost až ve chvíli, kdy kňučet přestane. Tím se naučí, že dostane odměnu, když nekňučí, a ne naopak. Zkuste psa něčím zaměstnat, abyste ho rozptýlili. Když začne kňučet, odveďte ho za dveře, jakmile se uklidní, pusťte ho zpátky a vydejte povel "sedni" nebo "lehni". Tím, že se psem procvičíte několik cviků, které ovládá, přestane kňučet, protože pozornost přesune jiným směrem. Můžete ho odměnit pamlskem. Kňučení můžete zastavit také povelem "ticho". Proneste ho pevným a hlubokým hlasem. Nekřičte na psa, u některých úzkostných psů hněvivé napomenutí ještě zvýší jejich nervozitu. Pokud pes reaguje zklidněním, pochvalte ho a dejte mu pamlsek. Tím se postupně naučí, že uposlechnout příkazu ticho je pro něj výhodnější než kňučení, kterým ničeho nedosáhne.

2.Přeznačkování

Pes, který močí na stejném místě jako jiní psi, provádí tzv. přeznačkování. Toto chování je typičtější pro psí samce, ačkoli to dělá i řada fenek. Odborníci na chování psů mají různé teorie, proč to psi dělají.

Jedno je jisté, je to činnost, která psy baví. Podle jedné teorie se pes přeznačkováním snaží přebít pach moči předchozího psa. Značkováním frekventovaných míst si vymezuje "své" území a překrývá pachové signály jiných psů. Podle jiné teorie psi tímto způsobem dávají najevo své dominantní postavení. Pachová stopa moči s sebou totiž nese i informaci, kdy se její tvůrce teritoriem pohyboval. Vymezuje tedy nejen prostor, ale i čas. Několik hodin starou pachovou značku bázlivější pejsek přeznačkuje, ale čerstvou značku raději obejde. Značkování močí těsně po sobě lze často vidět i u psích kamarádů. Vzhledem k tomu, že se zvířata znají, mohou si dovolit vzájemně se přečurat, to jest přeznačkovat. Častější značkování lze pozorovat i u fen během hárání, ale pozor, někdy může být i projevem zánětu močového měchýře.

3.Seznamovací očichávání

Vzájemné očichávání hlavy a řitního otvoru je psí rituál, při kterém se o sobě zvířata dozvědí hodně informací. Věděli jste, že mohou například zjistit stáří druhého psa, jeho emoční rozpoložení a dokonce i zdravotní stav?

I když lidem připadá očichávání moči, trusu a slin nechutné, pro psy jsou tyto látky na prvním místě v žebříčku vůní, ze kterých mohou získat informace. Díky důkladnému očichání rozpoznají, jestli je druhý jedinec kastrovaný, zda je vystresovaný nebo šťastný a i to, co měl naposledy k snědku. Psi nejvíc pachu vydávají z tlamy, genitálií a řitního otvoru. Při seznamování většinou ten dominantnější, sebevědomější pes nejprve očichá druhému, méně sebevědomému psovi genitálie a řitní otvor. Tak se mezi nimi nastolí hierarchie.

Neutrální území

Pokud chcete seznámit dva psy, je vhodnější, když se to odehraje na neutrálním území (například v parku), kde ani jeden z nich nebude mít potřebu chránit si své teritorium. Důležité je i to, jakým způsobem zacházíte s vodítkem. Psi totiž dokážou vycítit vaše emoce a podle toho reagují. Když psa prudce zatáhnete za vodítko k sobě a nadále ho budete držet nakrátko ve chvíli, kdy se k vám blíží jiný pes, váš pes z toho může chybně vyvodit, že se připravujete na to, že dojde k souboji. O to víc zhoustne atmosféra. Váš pes místo toho, aby se s druhým psem přátelsky seznámil, může cítit potřebu vás i sebe chránit a začne se chovat agresivně (samozřejmě se tak nechovají všichni psi, ale jen určité procento). Abyste zabránili nepříjemnému střetu, chovejte se klidně, vodítko by mělo být prověšené a nechte psy, ať si sami rozhodnou, který si přičichne k tomu druhému jako první. Jestliže zpozorujete nějaké známky toho, že by mohlo dojít k potyčce, ukončete seznamování dříve, než dojde ke konfliktu. Jak to poznat? Začíná jeden ze psů na druhého upřeně bez mrkání hledět, naklání se strnule dopředu, pokládá druhému psovi hlavu na záda a zvedá pysky? To jsou známky toho, že by mohlo dojít ke rvačce, proto pomalu mezi oběma psy zvětšujte vzdálenost a seznamování vyzkoušejte až za delší dobu. Pozor si dejte také na majetnický pud. Pokud má jeden ze psů v tlamě míček nebo klacek, může na přiblížení jiného psa reagovat agresivně z důvodu ochrany své kořisti. 

4.6 druhů štěkání

Štěkot je pro psy přirozeným zvukovým projevem. Některá plemena jsou vyloženě "uřvaná", například jezevčíci nebo knírači, jiná spíše tichá, třeba novofundlandský pes či papillon. Samozřejmě i mezi jednotlivci stejného plemene existují rozdíly v uštěkanosti.

Pak je tu plemeno basenji, které neštěká v pravém slova smyslu, ale vydává ostré zvuky připomínající jódlování. Štěkot sám o sobě je v pořádku, problém nastává, když pes štěká nadměrně a obtěžuje tím své okolí. Abyste problém odstranili, musíte v první řadě pochopit, proč o dělá. Je příčinou očekávání, kdy se páníček vrátí domů, upozornění na nebezpečí, nebo vyjádření frustrace? K odhalení příčiny štěkotu je nutné posuzovat konkrétní situaci, způsob štěkotu, řeč psího těla, mimiku a spoustu dalších drobností. Obecně se rozlišuje šest druhů štěkání:

1. Štěkání jako následek očekávání - veselé, vzrušené štěkání, kdy pes prožívá radost nebo je plný očekávání. Takové situace mohou nastat při příchodu majitele domů, při čekání na aport míčku atd. Je to následek vzrůstajícího vzrušení. Štěkot je vysoký v sériích s krátkými přestávkami s občasným vzrušeným kňučením. Psi při něm vyskakují a pobíhají v kruhu. Za toto chování se nikdy netrestá, je to jako byste někoho trestali za to, že má radost.

2. Štěkot jako varování - projevuje se jako krátké, varovné, hlasité štěknutí, které označuje nebezpečí! Psi tímto způsobem varují svou rodinu před něčím, co se blíží. Někdy ze sebe vydají jen jedno či dvě krátká a ostrá štěknutí. Ale pokud pán nereaguje, štěkají dál.

3. Štěkání ze strachu - jestliže se pes bojí, štěká vysoko až hystericky. Pes štěká v dlouhých sériích, které bývají někdy zakončené i vytím. Tím někdy bázlivější psi volají svého pána, aby jim přišel na pomoc.

4. Štěkání na obranu či ochranu - pes štěká, protože chce bránit sebe a svou smečku. Jedná se o krátké štěknutí, které doprovází vrčení a výpady. Tento typ štěkotu má v sobě trochu strachu. Pes se cítí nejistý, svého nepřítele se snaží zastrašit ceněním zubů, vrčením a chňapáním. Kousnutí použije pouze v případě, že žádný z předchozích způsobů podle jeho mínění neúčinkuje.

5. Štěkání z frustrace - toto štěkání je charakteristické pro osamělé psy. Je nepřetržité, nepříjemné a monotónní. Někdy je zakončené i vytím. Pes tím dává najevo svou zoufalost a stres.

6. Naučené štěkání - ze štěkání se stává zlozvyk. Pes štěká v sériích, mezi kterými se rozhlíží. Pes očekává pánovu pozornost a štěkotem si ji vynucuje. I nadávky od pána, kterými ho okřikuje, jsou pro něj lepší než nic.

5.Ocas jako komunikační prostředek.

Ne každý pes, který vrtí ocasem, je v dobré náladě. Pes jím může vyjadřovat kromě radosti také podráždění, nejistotu či strach. Záleží na jeho poloze a pohybech.

Široké mávání ocasem ze strany na stranu

Tímto pohybem ocasu psi vyjadřují přátelství. Je o něco jako vítací pozdrav. "Ahoj, jsem rád, že tě vidím!" Tvář zvířete je přitom uvolněná a klidná.

Kolečka

Když je pes nadšený a má radost, roztočí ocas jako vrtulku a opisuje jím pomyslná kolečka. Výraz ve tváři a očích je radostný a přívětivý. V lidské řeči by to charakterizoval upřímný široký úsměv či kamarádské objetí.

Svěšený ocas

Pes někdy mává ocasem, i když se cítí nejistý. Poznáte to podle toho, že má zpravidla ocas velmi nízko, někdy s ním může plácat o zadní nohy. Jako jedno z vysvětlení tohoto chování se uvádí, že pes se snaží do okolí rozptýlit svůj pach, aby ostatní psi vycítili jeho nejistotu. Je-li pes nejistý, většinou má i stažené uši.

Ocas mezi nohama

Pokud má pes ocas stažený mezi nohy, pravděpodobně je nejistý a má z něčeho nebo někoho strach. Stahování ocasu pod břicho je pro psy reflexní pohyb, kterým si chrání citlivou část břicha.

Vztyčený ocas, který se chvěje

Ocas, který trčí vzhůru nebo vodorovně trčí, je nehybný nebo se jen lehce chvěje, může znamenat napětí či dokonce přípravu k útoku. Ostatním psům to signalizuje: "Dejte si na mě pozor!" Pokud navíc pes ohrnuje pysky a výhružně vrčí, je to jasná známka zastrašování a přípravy k útoku

Děkuji za přečtení.